al-Khansāḥ se narodil a vyrostl v najdu v Arábii v bohaté rodině kmene Sulaym a byl dcerou hlavy klanu al-Sharid. Podle současného i pozdějšího úsudku byla nejmocnější básnířkou své doby. V předislámské společnosti měla role ženské básnířky, jako je al-Khansā‘, skládat Elegie pro kmeny, kteří padli na bojišti. Její mimořádná sláva spočívá především v její elegické poezii složené pro její dva bratry, Sakhra a Mu’āwiyu, kteří byli zabiti v kmenových potyčkách Banū Sulaym s Banū Murrou a Banū Asad, předcházejících islámu.
v roce 612 byl její bratr Muawawiyah zabit příslušníky jiného kmene. Al-Khansāḥ trval na tom, aby její bratr, Ṛakhr, pomstil muawawiyahovu smrt, což udělal. Při tom byl zraněn a o rok později na následky zranění zemřel. Al-Khansāḥ truchlila nad smrtí svých dvou bratrů v poezii, napsala o nich více než sto elegií a začala získávat slávu pro své elegantní skladby, zejména díky svým silným recitálům. Současný arabský básník al-Nābighah al-Dhubyānī jí řekl: „Jsi nejlepší básník džinů a lidí.“(Arabsky: إنوالإنس). Podobně i další anekdota říká, že al-Nabigha řekl al-Khansāḥovi: „kdyby mi Abu Basir již nepřečetl, řekl bych, že jsi největší básník Arabů. Jdi, protože jsi největší básník mezi těmi, kteří mají prsa“. Odpověděla slovy: „Jsem největší básník mezi těmi, kteří mají varlata, také“.
byla současnicí Mohameda a nakonec konvertovala k islámu. Říká se, že Prorok Muhammad by ji požádal, aby pro něj recitovala část své poezie, a rád by ji poslouchal. Kdykoli se po recitálu odmlčela, gestikuloval jí, aby pokračovala a řekla: „pokračuj, Khunās!“Prorok Muhammad dokonce hodnotil al-Khansāḥ nad velkým Imru‘ al-Qais, nejslavnějším básníkem klasické arabské tradice, jako ten s většími poetickými schopnostmi.
byla nejméně dvakrát vdaná a měla šest dětí, z nichž všechny byly také básníky a nakonec konvertovaly k islámu. Čtyři z nich, Yazīd, Muʿāwiyah, ʿAmr a ʿAmrah, byli zabiti v bitvě u Qadisiyah. Když obdržela zprávu, údajně řekla: „Chvála Bohu, který mě ctil svým mučednictvím. A mám naději od Pána svého, že mě s nimi znovu spojí v příbytku milosrdenství Svého.“Chvála Bohu, který mě uctil tím, že je zabil, a doufám, že mě Pán můj spojí s nimi ve stáji jeho milosrdenství.
