the validity of appliing Kelley, 1967, Kelley, 1973, 28, 107-128) to understanding the percepted causes of success and failure of others ‚ job seeking activities was first tested in a laboratory study before testing the same theory on the self-attributions made by 82 unemployed in terénní studie. Terénní studie také zkoumala vztah sebeúcty a místa kontroly k přisuzování úspěchu a neúspěchu. Kelleyova teorie byla obecně podpořena výsledky laboratorní studie, ale v terénní studii byly nalezeny pouze dva z dvanácti předpovězených vztahů. Nízká rozlišovací schopnost (slabé pracovní dovednosti) byla spojena se silnými přisuzováními nedostatku schopností a nízkou konzistencí (minulé úspěšné hledání zaměstnání) se silnými přisuzováními smůly. Jak bylo předpovězeno, nezaměstnaní s vysokou sebeúctou a vnitřním místem kontroly připisovali selhání nedostatku úsilí a připsali svůj úspěch schopnostem. Nezaměstnaní s nízkou sebeúctou a vnějším místem kontroly přisuzovali úspěch nestabilním faktorům, ale selhání nebylo přičítáno nedostatku schopností. Možné důvody nabízené pro nedostatečnou podporu Kelleyovy teorie v terénní studii zahrnovaly vliv skupinové identity, individuální rozdíly ve vnímání stability a místa příčin, větší realismus nastavení pole a nedostatečnost předpokladů, které jsou základem modelu.
