předchozí výzkumy ukázaly, že velikost regurgitantního proudu, jak je hodnoceno barevným dopplerovským mapováním průtoku, je nezávisle ovlivněna průtokem a rychlostí (nebo hnacím tlakem) trysky. Teorie dynamiky tekutin předpovídá, že proudová hybnost (daná průtokem otvoru vynásobeným rychlostí) by měla nejlépe předpovědět vzhled trysky v přijímací komoře a také, že tato hybnost by měla zůstat konstantní v celém proudu. Abychom otestovali tuto hypotézu, měřili jsme oblast trysky versus hnací tlak, průtok, rychlost, oblast otvoru a hybnost a ukázali jsme, že hybnost je optimální parametr trysky: Plocha trysky = 1,25 (hybnost).28, r = 0,989, p méně než 0,0001. Velmi křivočará povaha této funkce však naznačila, že omezení Komory silně ovlivnilo oblast trysky, což omezilo schopnost předpovídat hybnost trysky z pozorované oblasti trysky. Abychom toto omezení obešli, analyzovali jsme rychlosti samy o sobě v dopplerově mapě toku. U trysek tvořených hnacím tlakem 1-81-mm Hg přes otvory 0,005-0,5-cm2 distribuce rychlosti potvrdila dynamickou predikci tekutiny: Gaussovské (zvonovité) profily napříč tryskou na každé úrovni s rychlostí středové osy, která se nepřímo rozpadá se vzdáleností od otvoru. Kromě toho byla hybnost vypočtena přímo z průtokových map, která byla relativně konstantní uvnitř trysky a v dobré shodě se známou hybností trysky v otvoru (r = 0,99). Nakonec byla naměřená hybnost dělena rychlostí clony, aby se získal přesný odhad průtoku clony (r = 0,99). Hybnost byla také dělena druhou mocninou rychlosti, aby se získala efektivní plocha otvoru (r = 0,84). Došli jsme k závěru, že momentum je parametr single jet, který nejlépe předpovídá barevnou oblast zobrazenou dopplerovským mapováním toku. Hybnost může být měřena přímo z rychlostí v mapě toku a v kombinaci s rychlostí otvoru poskytuje hybnost přesný odhad průtoku a plochy otvoru.
