řekl jsem: „nemiluji tě.“A on to přijal. Nikdy jsi nevěděl, z jedné minuty na druhou, jak bude reagovat. Jednou mi řekl, když byl blízko, že by chtěl zemřít, zatímco mě škrtil. Měl ruce kolem krku. Říkal jsem si, doufám, že to nebude ve chvíli, kdy konečně praskne.
od té chvíle jsem se staral o své chování s Jimem Jonesem. Maminka byla schizofrenní a začal mi ji opravdu připomínat. Byl jsem jedním z jeho mnoha sekretářů a on mě nechal psát všelijaké dopisy-dopisy lidem ve vládě, dopisy lidem, kteří přeběhli. Když začal diktovat ty blábolící, 20stránkové dopisy, uvědomil jsem si, že jsou to šílenci. Od maminky jsem věděl, že racionální přístup s ním nebude fungovat. Potřeboval jsem si udržet jeho důvěru ve mě a dostat se z první příležitosti, která přišla.
jak ta šance nakonec přišla?
ve Spojených státech probíhala řada soudních sporů, které vyzývaly Jima Jonese, aby se vrátil. Jimův právník Mark Lane přišel do Guyany ařekl mu, že proti němu bylo spiknutí. Jim tedy poslal Marka zpět do Spojených států, aby řešil soudní spory a postaral se o situaci.
navrhl jsem, abych se vrátil s Markem a pracoval jako jehosekretář. Řekl jsem jim, že by si neměli najímat externí sekretářku, která by nemohla být důvěryhodná. Tak mě Jim poslal zpátky. Šel jsem do San Francisca a sbalil si věci-to málo jsem měl – a řekl, že jdu k zubaři. Pak jsem dostal další letadlo do New Yorku. Nejdéle jsem si změnil jméno na Kim Jackson, dokud mě FBI nakonec nenašla.
jaký byl váš život po masakru?
byl jsem stejně šokován jako kdokoli jiný. Bylo mi 26 a strávil jsem s těmito lidmi posledních sedm let svého života. Byli krásní a pracovití. Celý život jsem pracoval jako poradce pro lidi se zdravotním postižením, jak fyzickým, tak emocionálním. Lituji, že jsem v chrámu, lituji své role v něm, ale jediné, co mohu udělat pro vykoupení, je žít svůj život a sloužit lidem co nejdéle. Všichni jsme nosili bílé klobouky i černé klobouky. Až na Jima Jonese – hishat byl primárně černý s možná trochu puntíkatou bílou barvou.
jak se cítíte, když slyšíte, jak lidé nedbale používají frázi „pijte Kool-Aid“ – jako v: „piju Kool-Aid. Miluji všechno, co Lady Gaga dělá“?
chvěje se mi to. Vím, že je to teď součástí kultury a neměla bych na to být tak citlivá. Ale Jonestown byl důležitou součástí americké historie, a to bylo marginalizováno. Musíme si položit otázku, proč 918 lidí opustilo tuto zemi a odešlo s Jimem Jonesem do Guyany? To je velká otázka. Proč měla tato skupina pocit, že žije spíše v džungli než v San Franciscu, Oaklandu, Atlantě, kdekoli žili?
existuje mnoho neshodpřes slovo “ kult.“Jak byste to definoval?
kult je, když nemáte dovoleno vidět své přátele nebo rodinu. Nemluvím o ústupu, nebo dva týdny v lázních. Mluvím o naprosté izolaci-někdo vám vezme všechny peníze a přivede vás na místo, kde není komunikace, nebo pokud je nemáte povoleno ji používat. To jsou lekce, které jsem si vzal z Jonestownu, a to je poselství, které si myslím, že by si z něj měli vzít američtí lidé. Věřte svému střevu a nevzdávejte se svýchliberties.
měl jsem štěstí, že jsem měl možnost utéct a bylo to tak. Už tehdy jsem si myslel, že mě Jim Jones najde a zabije. Musel jsem se dostat do bodu, kdy mi bylo jedno, jestli umřu. Jen jsem chtěl mít svůj vlastní život, jakkoli krátký to může být. Můj cíl, ve skutečnosti, bylo to, že jsem chtěl žít 30, abych mohl mít bohatý a plný život. Teď mám dceru, které je 29 a je mi 60. Měl jsem dvojnásobek toho, co jsem si přál.
chceme slyšet, co si myslíte o tomto článku. Odešlete dopis editoru nebo napište na [email protected].
