Ukrajina a Krymská republikaEditovat
anexe ukrajinské Autonomní republiky Krym Ruskem vycházela z citování kosovského precedentu v úvodu samotné deklarace.
český prezident Miloš Zeman označil uznání nezávislosti Kosova mezinárodním společenstvím a protest proti krymské anexi za „dvojí metr“.
Gruzie, Abcházie a Jižní Osetieeditovat
Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana vyjádřil obavy, že kampaň Kosova za nezávislost by mohla vytvořit precedens pro Gruzínské odtržené regiony Jižní Osetie a Abcházie. Dne 6. března 2008 ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že zrušilo sankce vůči Abcházii a vyzvalo ostatní členské státy SNS, aby učinily totéž. Rusko popřelo, že by událost měla nějakou souvislost s Kosovem, ale předseda gruzínského parlamentu Nino Burjanadze řekl, že je přesvědčen, že tento krok je součástí Ruské reakce na Kosovskou deklaraci a signalizuje pokus o“ anexi “ Abcházie.
Eduard Kokoity, prezident odtržené republiky Jižní Osetie, bezprostředně po odtržení Kosova řekl: „některé země uznají naše republiky . Nemohu vyloučit, že někteří z nich tak mohou učinit ještě letos. Rusko však nebude nutně první, kdo uzná naši nezávislost.“Jižní Osetie, Abcházie a Podněstří podaly formální žádosti o uznání své nezávislosti Rusku, mimo jiné, a mezinárodní organizace citující Kosovo jako precedens.
abcházský Sergej Bagapš a Eduard Kokoity z Jižní Osetie uvedli v prohlášení adresovaném OSN: „Pokud je Kosovo odděleno od Srbska a jeho nezávislost je uznána, objeví se ještě jeden silný důkaz, že etnické konflikty lze řešit na jiných principech, než je respektování územní celistvosti … Abcházie a Jižní Osetie mají stejně silné důvody požadovat nezávislost jako Kosovo.“Odděleně, Sergey Bagapsh řekl:“ osud Kosova byl vysvěcen, takže náš osud bude také určen v nejbližší budoucnosti.“
v říjnu 2009 ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že paralely mezi Kosovem a Jižní Osetií jsou “ nevhodné „a že“ jsme kategoricky proti tomu, abychom paralely mezi balkánskými událostmi a událostmi na Kavkaze nakreslili. Pokud jde o Jižní Osetii-je to naše jednoznačné, naprosto jasné stanovisko – jde o odražení přímé vojenské agrese. A to, co Rusko udělalo poté, bylo provedeno v plném souladu s Chartou OSN.“a že jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova a události, které následovaly“ potvrdily neadekvátnost pokusů přizpůsobit řešení složitých mezinárodních problémů úvahám o notoricky známé politické účelnosti. Považujeme za nepřijatelné dělat to, co bylo učiněno v kosovském precedentu – využít nedostatečného pokroku při jednáních jako důvod pro jednostranné kroky, včetně uznání nových mezinárodních právnických osob.“a že řešení kosovského problému by mělo být založeno na“ mezinárodním právu, rozhodnutích OSN, rezolucích Rady Bezpečnosti OSN a především rezoluci 1244″.
Arménie, Ázerbájdžán, Artsakheditovat
místopředseda arménského Parlamentu Vahan Hovhannisyan prohlásil, že nezávislost Kosova ovlivní urovnání sporu o republiku Artsakh. Ministr zahraničí Vardan Oskanyan prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN v říjnu 2007, že arménská strana “ nerozumí a nemůže přijmout opačnou logiku, že Kosovu byla udělena nezávislost a že jiný národ nemůže získat sebeurčení.“Před zvolením prezidentem Arménský premiér Serzh Sargsyan řekl, že Kosovo není precedentem pro Karabach. Zdůraznil, že Náhorní Karabach je posledních 17 let nezávislý. Bývalý prezident Arménie Robert Kocharyan však řekl: „kosovský precedens je pro Arménii příliš důležitý. Jistě, to bude mít pozitivní vliv na uznání nezávislosti Náhorního Karabachu republiky“.
mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí řekl o Kosovu: „považujeme tento nezákonný čin za v rozporu s mezinárodním právem.“Po potyčce mezi arménskými vojenskými silami v Náhorním Karabachu a Ázerbájdžánskými silami, které zanechaly 4 Azeri a 12 arménských vojáků mrtvých, Ázerbájdžán uvedl, že to vyvolalo mezinárodní uznání Kosova. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tom Casey odmítl srovnání s tím, že „Kosovo není precedens a mělo by být považováno za precedens pro jakékoli jiné místo na světě. Rozhodně to není precedens pro Náhorní Karabach.“
Moldavsko a Podněstříeditovat
prezident neuznané Podněsterské moldavské republiky, známé také jako Podněstří, Igor Smirnov uvedl, že „ruské vedení při uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie zdůraznilo prioritu vyjádření vůle lidí k řešení těchto problémů.“
dne 27. srpna, den po uznání Ruska, se Dmitrij Medveděv setkal s prezidentem Moldavska Vladimirem Voroninem, kde ruský vůdce objasnil, že Moskva je připravena vyvinout maximální úsilí k vyřešení problému Podněstří v rámci suverenity Moldavské republiky. Vztahy mezi Moldavskem a Podněstřím se zhoršily poté, co Moldavsko odmítlo podpořit nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, což Chișinău kategoricky odmítl s ohledem na to, že „stejně jako v případě uznání Kosova tento krok pouze snižuje Přístupnost stran při hledání kompromisu.“
Republika Srpskaeditovat
podle průzkumu Bosenských Srbů, který v listopadu 2010 provedl Bruselský Gallup Balkan Monitor, by 87 procent lidí podpořilo vypsání referenda o nezávislosti Republiky srbské na Bosně a Hercegovině.
od vyhlášení nezávislosti Kosova Bosenskosrbští nacionalisté požadují, aby Dodik splnil své sliby a vyhlásil referendum. Dodik od té doby prohlásil, že referendum vyhlásí jen v případě, že bude ohrožena Srbská autonomie. Navzdory tomu Bosenskosrbští zákonodárci 21. února 2008 schválili rezoluci vyzývající k referendu o nezávislosti, pokud většina členů OSN (97 ze 192), zejména členů Evropské unie, uzná vyhlášení nezávislosti Kosova. Po schválení rezoluce USA snížily pomoc SNSD a rezoluci odsoudila Evropská unie. Rada pro provádění míru (PIC) dohlížející na Bosnu a Hercegovinu uvedla, že subjekty země nemají právo na odtržení. Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Miroslav Lajčák řekl, že Srpska nemá „absolutně žádné právo“ na odtržení a že využije své Bonnské pravomoci, „pokud hrozí mír a stabilita“ nebo Daytonská mírová dohoda.
Dodik v rozhovoru řekl, že pokud většina zemí uzná samozvanou nezávislost Kosova, legitimizuje to právo na odtržení a dodal: „nevidíme jediný důvod, proč bychom neměli mít právo na sebeurčení, právo předpokládané v mezinárodních úmluvách.“
Černá Hora
členové většiny v městském shromáždění Pljevlja v Černé Hoře oznámili odtržení od Černé Hory po černohorském uznání Kosova.
Severní Cyprueditovat
Ozdil Nami, vysoký turecký kyperský úředník, řekl Turkish Daily News, “ když jsou diplomatické úsilí vyčerpány, jsou na stůl položeny jiné alternativy. Jasně to vidíme v Kosovu, kde se diplomacie ukázala jako marná a kolem se vznášejí další vzorce. To bude mít jistě dopad na Kypr.“Nami navrhuje, aby rezoluce Kosova mohla být aplikována na severní Kypr dobře. Podle Nami “ každý vidí rok 2008 jako poslední okno příležitosti k řešení kyperského problému.“Tvrdí, že Kypr je varován, že“ jiné alternativy by mohly být na pořadu jednání“, pokud nedojde k řešení. Vůdce tureckého Kypru Mehmet Ali Talat toto spojení odmítl a řekl: „nevidíme přímou souvislost mezi situací v Kosovu a kyperským problémem. Tyto problémy se objevily v různých podmínkách.“
Slovakiedit
na Slovensku je kosovský precedens považován za potenciální hrozbu pro jeho územní celistvost kvůli zhoršeným vztahům s etnickými Maďary, kteří žijí na jihu země.
Severní Makedonieeditovat
od povstání 2001 v Makedonii došlo v Severní Makedonii k několika teroristickým incidentům zahrnujícím albánské militanty. V roce 2012 došlo k občanským nepokojům. K vraždám na Smilkovském jezeře (12. dubna 2012), vládnímu raketovému útoku (28. října 2014), útoku na Gošince (21. Dubna 2015) a střetům v Kumanově (9. -10. května 2015) se přihlásila národně osvobozenecká armáda, která dala najevo, že “ nechceme žádnou rámcovou dohodu a pokud vás tu ještě uvidíme, zabijeme vás. Chceme vlastní stát.“
IsraelEdit
dne 20. února 2008, dny po vyhlášení nezávislosti Kosova, bylo v Izraeli široce interpretováno, z komentářů Jásira Abeda Rabose, že Palestina může následovat s vlastním prohlášením. Izrael kritizoval státy, které uznaly Palestinu, ale odmítají uznat Kosovo, a uvedl, že Izrael Kosovo neuzná, dokud tak neučiní všechny evropské státy.
