pojďme tedy o krok zpět. Přemýšlejte o tom, co jsme dosud četli. Modly, Levite opouštějící svou službu, aby převzal správu domu idolů. Majitel toho domu se dívá na všechno, co se stalo, a myslí si: „Páni, Pán mi opravdu žehná. Dokonce jsem si sehnal Levita, abych byl mým knězem!“ Neposlušnost. Pověra. Naprostá duchovní slepota všude. Jaké je vysvětlení? Co může tento chaos a nepořádek vysvětlit? Verš 1 kapitoly 18.
18:1 ¶ v té době nebyl v Izraeli žádný král:
Ach ano. Nemůžu uvěřit, že jste na to všichni zapomněli. Není král! Nikdo, kdo by tyto lidi omezoval. Nikdo, kdo by byl fyzicky mezi těmito lidmi a říkal jim, co mají dělat a co nemají dělat. Bez takové zdrženlivosti se tito lidé na první pohled rozpadají.
nyní jsme již viděli putujícího Levita. Nyní uvidíme nejen jednotlivce putujícího, ale celý kmen. Pokračujte veršem 1.
a v těch dnech pokolení Danejských hledal jim dědictví přebývat v; nebo až do toho dne nepadlo jim všecko dědictví jejich mezi pokoleními izraelskými.
zastavíme se zde a jen se zamyslíme nad tím, co toto tvrzení znamená. Zdá se, že říká, že tento kmen ještě neobdržel žádné dědictví. Ale to je tak zvláštní. Koneckonců, Joshua přidělil zemi každému kmeni, než zemřel. Opravdu si Dan až dosud nevybral půdu? Pokud sečtete všechny roky uvedené v knize soudců, dostanete více než 400 let. Nicméně, myslím, že v knize je nějaký přesah časů. A tak si myslím, že časové rozpětí soudců je někde kolem 300 let.
a tak zde uvádím časový faktor. Jak dlouho myslíš, že Dan šel bez půdy? Pamatujte-zpět v kapitole soudců 1 viděli jsme Dana vyhnaného z jejich území Kanaánci. Čekali celých 300 nebo tak let, než se přestěhovali, aby vzali půdu někam jinam? Myslím, že je to nepravděpodobné.
takže tady je to, na co se dostávám. Jsme v závěru knihy soudců. A přesto si nemyslím, že události tohoto příběhu spadají na samý konec chronologické časové osy knihy. Myslím, že události, kterých jsme v tomto příběhu svědky, se mohly stát relativně brzy poté, co Joshua zemřel. A to, co na tom považuji za nejvíce šokující, je svědectví, které dává, jak zlý je lidský druh. Jak rychle můžeme spadnout. A jak daleko ten pád může být. Můžeme mít božsky nadaného vůdce. A ve chvíli, kdy odejde, jsme tak náchylní ke zlu.
takže, jen říkám, zvykněte si na myšlenku, že tyto události nejsou stovky let po Joshuově smrti. A myslím, že to uvidíme více potvrzení jak na konci tohoto příběhu, tak v naší další a poslední lekci.
soudci 18: 2-6
nyní, zpět k příběhu. Máme tu potulný kmen, který byl vyhnán ze svého území Kanaánci v kapitole 1. Verš 2.
2 a poslali synové Dan z čeledi jejich pět mužů z jejich pobřeží, muži stateční, od Zorah, a z Estaol, špehovat zemi, a hledat to; I řekli jim: Jdi, prohledej zemi. kteříž přišli na horu Efraim, do domu Micheova, tam bydlili. 3 když byli u domu Micheášova, poznali hlas mladíka Levítského. a obrátili se tam, a řekli jemu: kdo tě sem přivedl? a co děláš na tomto místě? a co jsi tady? 4 I řekl jim: Takto a takto se mnou jedná Micheáš, a najal mne, a já jsem kněz jeho. 5 I řekli jemu: proste radu, prosíme tě, od Boha, abychom věděli, zda naše cesta, kterou jdeme, bude blahobytná. 6 I řekl jim kněz: jděte v pokoji; před Hospodinem jest cesta Vaše, po níž jdete.
není to smutné znamení úplného zvratu? Izrael přichází do země, špehuje ji a pak ji dobývá. Ale teď kvůli jejich hříchu, jeden z jejich kmenů je nucen obnovit tento vzorec jít do nové země, špehovat to, a pak ji dobýt.
a je to tak zvláštní. Pro Dana bylo příliš těžké vlastnit jejich zemi, kterou jim Joshua dal. A přesto si nemyslí, že by cestovali míle a míle pěšky, aby našli novou zemi-jednodušší zemi. Země, jejíž obyvatelé mohou překonat bez pomoci Hospodinovy. Ve své vlastní síle. Opravdu dělají to, co je v jejich vlastních očích správné. Hospodinova cesta nefungovala. Takže budou inovovat.
nyní se náhodou setkají s modlářským Levitem v Micheášově domě bohů. Je pro mě zvláštní, jak by tito muži poznali hlas tohoto Levita. Nevím, jak znali Levitův hlas, ale věděli. A tak Levite hovoří s 5 Danity. Danité žádají levity, aby božili, zda bude jejich cesta prosperující. A teď už vědí, že tento Levit je neortodoxní. Stará se o modlářskou svatyni plnou obrazů. A tak předpokládám, že Danité projevují svou vlastní neortodoxii tím, že dokonce vkládají jakékoli množství víry do schopnosti tohoto Levita sehnat Boží ucho. Nevíme, jestli Leite vůbec hledá Boha v reakci na žádost Danitů. Vše, co víme, je, že tento muž, který dělá to, co je v jeho vlastních očích správné, poměrně rychle dává souhlas s jejich cestou. Jejich cesta je před Pánem. Má jeho souhlas. Proč, budou stejně prosperující jako Micah, jak budou pokračovat v neuposlechnutí Pána. Máte razítko schválení modloslužebného Levita!
soudci 18: 7-10
takže pryč 5 Danites jít. Na sever až k nejsevernějšímu toku Izraele. U Sidona. Verš 7.
7 ¶ tedy odešlo těch pět mužů, a přišlo do Lais, a vidělo lid, kterýž v něm byl, jakž bydlili neopatrně, po způsobu Sidonských, v klidu a bezpečí. a nebylo žádného soudce v zemi, který by je zahanbil v čemkoli; a oni byli daleko od Zidonians, a neměl žádný obchod s žádným mužem. 8 I přišli k bratřím svým K zoře a Estaolovi, a řekli jim bratří jejich: co říkáte? 9 a řekli: Vstaň, abychom šli proti nim. nebo jsme viděli zemi, a AJ, je velmi dobrá. a jste stále? nebuďte lenost jít, a vstoupit vlastnit zemi. 10 když půjdete, přijdete k lidu bezpečnému a do země velké; nebo dal ji Bůh do rukou vašich; místo, kde není nouze o nic, co je na zemi.
myslím, že rétorika 5 Danitských špionů je ohromující. Mluví stejně jako dva věrní špioni, kteří šli špehovat zemi zpět v Mojžíšově dni. Mluví obdobně, jako to používal sám Mojžíš desítky let před tím. A přesto jejich srdce nejsou v pořádku s Hospodinem, jako Mojžíš byl a jako Caleb a Jozue byli. Ale Danité přebírají stejnou úroveň vedení Bohem jako tito zbožní muži. Řekl bych, že je to trochu troufalé.
soudci 18: 11-14
ale Danitští špioni prodávají svůj případ. A tak se zdá, že celý kmen Dan odchýlí od přidělení země jim dána Hospodinem. Verš 11.
11 ¶ a vyšlo odtud z čeledi Danejských, ze Zara a z Estaolu, šest set mužů jmenovaných zbraněmi válečnými. 12 a šli nahoru, a postavili se v Kirjatjearim, v Judsku. Pročež nazvali to místo Mahanehdan až do tohoto dne. aj, jest za Kirjatjearimem.
13 a šli odtud na horu Efraim, a přišli do domu Micheášova. 14 answered tedy odpovědělo těch pět mužů, kteří šli špehovat zemi Lais, a řekli bratřím svým: víte, že v těchto domech je efod a terafim, rytina a obraz roztavený? Nyní tedy zvažte, co musíte udělat.
miluji jemnost těchto špionů. „Zvažte, co byste měli udělat. V tomhle domě jsou všechny ty žádostivé věci. Můžete hádat, jakou akci máte podniknout.“
soudci 18: 15-18
Přejete si, aby odpovědí lidu bylo zničit modly a modloslužebníky kolem. Ale co vlastně dělá kmen Dan? Verš 15.
15 i obrátili se, a přišli do domu mladíka Levítského, až do domu Micheova, a pozdravili jej. 16 a šest set mužů jmenovaných zbraněmi svými válečnými, kteříž byli z synů Danových, stáli při vjezdu do brány. 17 a těch pět mužů, kteří šli špehovat zemi, vstoupilo, a vešlo tam, a vzalo rytinu, efod, terafim, a obraz roztavený: a kněz stál u vstupu do brány s šesti sty mužů, které byly jmenovány s válečnými zbraněmi. 18 I vešli tito do domu Michova, a přinesli obraz vytesaný, efod, terafim, a obraz roztavený.
takže berou nástroje Micheášova modlářství. Ale obávám se, že ne za účelem jejich zničení. Uvidíme, jak na to kněz zareaguje. V polovině 18.
pak řekl jim kněz: co vy?
jak si představujete, že se na tuto otázku ptá? Plný starostí a starostí o svého sponzora, Micahu? Plný hněvu a vzteku, že Danité kradou předměty, s nimiž „sloužil“? Č. Myslím, že je to spíš otázka zvědavosti.
soudci 18: 19-20
uvidíme, jestli jejich odpověď na něj a pak jeho reakce na jejich odpověď potvrdí. Verš 19.
19 I řekli jemu: Drž pokoj svůj, Dej ruku svou na ústa svá, a jdi s námi, a buď nám otcem a knězem: Zdaž jest lepší, abys byl knězem do domu jednoho muže, aneb abys byl knězem pokolení a rodině v Izraeli? 20 a srdce kněze se radovalo , a vzal efod, a terafim, a rytiny, a šel uprostřed lidu.
soudci 18: 21-26
kde je ta loajalita? Žádná není. Ne ve dnech soudců. Verš 21.
21 ¶ tak se obrátili a odešli, a postavili před ně malé, dobytek a kočár. 22 a když byli cestou dobrou z domu Micheova, shromáždili se muži, kteříž byli v domech u domu Micheova, a předběhli syny Danovy. 23 a volali k synům Danovým. A obrátili tváře své, řekli Micheášovi: co tě trápí, že přicházíš s takovou společností? 24 I řekl: vzali jste bohy mé, kteréž jsem učinil, a kněze, a odešli jste. a co mám víc? a co je to, že mi říkáte: Co tě trápí? 25 I řekli mu synové Danovi: ať není mezi námi slyšet hlas tvůj, aby na tebe neběhali rozhněvaní lidé, a ty jsi ztratil život svůj, s životy domácnosti své. 26 a šli synové Danovi svou cestou, a když mícha viděl, že jsou příliš silní pro něj, obrátil se a vrátil se do domu svého.
co víc může udělat? Asi se mýlil v tom, že ho Bůh propsával kvůli tomu, že měl Levitského kněze. Tolik k té pověře. A s tím, Micah se ukloní z příběhu, už nikdy nebude slyšet.
soudci 18:27-31
ale Danité a jejich nový kněz jsou stále v dohledu. Verš 27.
27 ¶ a vzali věci, kteréž učinil Micheáš, a kněze, kteréž měl, a přišli k Laisovi, k lidu, kterýž byl v klidu a bezpečí. a pobili je ostřím meče, a vypálili město ohněm. 28 a nebylo Vysvoboditele, nebo byl daleko od Sidonu, a neměli nic s žádným mužem, a bylo to v údolí, které leželo u Betrehob. A postavili město, a bydlil v něm. 29 a nazvali jméno města Dan, po jménu Dan otce svého, kterýž se narodil Izraelovi; jakž bylo jméno města Lais na prvním. 30 a postavili synové Danovi rytinu, a Jonatán, syn Gersomův, syn Manassesův, on a synové jeho byli kněží pokolení Dan až do dne zajetí země. 31 a postavili je Micheášův rytý obraz, který učinil, po celou dobu, že dům Boží byl v Shiloh.
vypravěč nám dává dvě docela šokující odhalení.
nejprve konečně odhalí identitu tohoto modlářského Levita. Není nikdo jiný než Jonathan! Nejste šokován tím, ačkoli. Ach, ale Jonatán je syn Geršomův! No, to je zajímavé, ale možná ještě ne úplně na úrovni šoku. Tady je ta šokující část. Geršom je syn Mannassesova. Velký problém, že? Je to velký problém. Vím, že je těžké uvěřit v angličtině, ale v hebrejském textu je Mannasseh ve skutečnosti velmi podobný jinému hebrejskému jménu-Mojžíšovi. Ve skutečnosti získáte jméno Mannaseh pouhým přidáním anglického ekvivalentu „N“. Ale v hebrejském textu, že “ N “ – jedno písmeno rozlišující Mannasseha od Mojžíše-se vznáší nad základní linií – což je opravdu neobvyklé. A rabíni, kteří text zkopírovali, vysvětlili své důvody, proč to udělali. Uznali, že Mojžíš byl původní název v textu. Nechtěli však zneuctít Mojžíšovu památku tím, že přiznali, že vnuk tohoto muže byl modlář. A ještě, neměli bychom být překvapeni, když v této knize vidíme takové věci. Krutou skutečností je, že Mojžíš-ten mocný muž víry-jeho vlastní vnuk byl odpadlík. A to vám dává představu o tom, kdy se tato část knihy odehrála. Během života vnuka Mojžíše. Jak rychle padl Izrael.
druhá a poslední věc, na kterou upozorním, je úplně poslední verš. Máme celý kmen zapojený do modlářství. No, možná to bylo proto, že se Boží dům někde ztratil. Myslím, že o tom v této knize příliš neslyšíme, že ne? Nemáme – a ještě, poslední verš nám říká, že to tam stále bylo. Přímo v Shiloh. Bylo to dostupné. Ale zdá se, že jen velmi málo, pokud se o to někdo staral.
jaký hrozný obraz to maluje náboženství v Izraeli. Izrael začal tuto knihu s problémy se zahraničními idoly. Nyní jsou modly pěstovány doma. Izrael měl také na začátku této knihy potíže s bojem se zahraničními armádami. A příště je uvidíme, jak mají problémy s domácími armádami-občanskou válkou.
