Justina mučedníka byly v rané církvi vysoce ceněny. Jeho spisy jsou většinou apologetické s malým morálním učením, které se moderním křesťanům jeví jako závan čerstvého vzduchu. Jeho mnoho stránek opakuje pozorování, která jsme slyšeli tolikrát předtím, ale to, co je činí zvláštními, je často jedním z prvních, kdo tato pozorování učinil.
Svatý Justin se viděl jako filozof, Křesťanský filozof, protože věří, že křesťanská víra je mnohem lepší než Stoická, Aristotelovská a platonická filosofie, ve které byl vzděláván předtím, než se stal křesťanem. Jeho spisy jsou apologetické, což znamená, že je mnohem dychtivější ukázat nadřazenost křesťanství nad pohanskou filozofií, a ne tak dychtivě ukázat, jak nám studium této pohanské filosofie může pomoci stát se lepšími křesťany, i když není vůči filozofii tak nepřátelský jako Tertullian, který se skvěle zeptal, „co mají Atény společného s Jeruzalémem.“?“
Henry Chadwick to říká ve své historii, rané církvi: „hodně z platonické tradice je vřele přijímáno Justinem: Platón správně učil, že duše má zvláštní příbuznost s Bohem, že člověk je zodpovědný za své činy a že v budoucím světě existuje soud a spravedlnost. Justin si myslí, že Platón udělal nějaké chyby, například to, co si myslí, že duše má přirozenou a vlastní nesmrtelnost sama o sobě, spíše než v závislosti na vůli Stvořitele, a při přijímání deterministického mýtu o transmigraci duší, “ nebo reinkarnace. Myslel si, že Platón a další filozofové “ měli před sebou tajemné alegorie Pentateuchu (Genesis přes Deuteronomium), které jim poskytovaly temné náznaky pravdy.“Stejně jako svatý Pavel, Justin věřil v“ platnost univerzálního morálního svědomí, zcela nezávislého na jakémkoli zvláštním zjevení (Římanům 1-2).
poté, co konvertoval ke křesťanství, se Justin přestěhoval do Říma, kde složil to, co je považováno za jeho nejstarší dochované dílo, jeho první omluva adresovaná císaři Piusovi. Za vlády císaře Marka Aurelia diskutoval o cynickém filozofovi Crescensovi, který ho proměnil v úřady. „Rusticus prefekt řekl Justinovi:“ poslouchejte bohy najednou a podřizujte se císařům.“Justin odpověděl:“ poslouchat přikázání Ježíše Krista není hodné ani viny, ani odsouzení.“Svatý Justin mučedník byl sťat.
první omluva adresovaná císaři
Justin otevírá svou omluvu: „rozum řídí ty, kteří jsou skutečně zbožní a filozofičtí, aby ctili a milovali pouze to, co je pravda, a odmítají následovat názory starověků, pokud jsou bezcenné,“ překvapivý argument, vzhledem k váze, kterou Římané kladli na starověké tradice. Správná víra je důležitá, „milovník pravdy by se měl rozhodnout dělat a říkat, co je správné, všemi prostředky, a pokud je ohrožen smrtí,“ být ochoten položit svůj vlastní život.
Justin cituje Platóna: „pokud vládci i vládnoucí filozofují, není možné učinit státy požehnanými.“Starověci věřili, že usilovat o filozofii znamená snažit se žít zbožný život. Justin také odráží Platóna, když říká: „vládci by měli vládnout v poslušnosti, ne k násilí a tyranii, ale k zbožnosti a filozofii,“ poněkud ironické přání, protože pod vládou filozofa císaře Marka Aurelia by utrpěl mučednickou smrt.
křesťané byli obviněni z ateismu, protože ve starověkém světě byli ateisté ti, kteří nevěřili v Zeuse a Heru a ostatní bohy na hoře Olymp a všude kolem nás. Zřídka se rané církevní otcové tvrdí, že tito bohové neexistoval, ale spíše tvrdil, stejně jako St Justin mučedník, že tito bohové byli vlastně démoni, kteří se objevili jako zjevení starověkých bohů poskvrnit ženy a zkorumpované chlapce, stávkující teror v srdcích lidí. „Když se Sokrates snažil pravým rozumem . . . vysvobodit lidi od démonů, “ pak démoni plánovali přinést jeho smrt na základě obvinění z zavádění nových božstev.
ve starověkém Řecku a Římě existoval dvojí standard upřednostňující pohanské muže, neočekávalo se, že budou cudní. To by se změnilo s ranými křesťany, jejich hlavním evangelickým poselstvím bylo činit pokání, být pokřtěn, a hřích už ne. Brzy v omluvě Justin cituje písmo z paměti, “ kdokoli se dívá na ženu s chtíčem ve svém srdci, dopustil se cizoložství s ní ve svém srdci před Bohem.“.“A“ pokud vaše pravé oko urazí, vystřihněte to; pro to je lepší vstoupit do království s jedním okem, než být uvržen do věčného ohně s dvěma očima.“Kristus je poslán, aby zachránil hříšníky, „Kristus nevyvolává spravedlivé ani cudné k pokání, ale bezbožné, nemravné a nespravedlivé,“ protože Nebeský Otec chce odpustit těm, kteří činí pokání, nesnaží se potrestat viníky.
to zní slabým pro ty, kteří žijí ve válečnické společnosti: „pokud milujete ty, kteří vás milují ,k čemu je to dobré? Dokonce i smilníci to dělají. Ale pravím vám: modlete se za své nepřátele, a milujte ty, kteří vás nenávidí, a žehnej těm, kteří vás zlomyslně využívají.“
“ největší příkaz je, budete uctívat Hospodina svého Boha, a jemu jen budete sloužit, celým svým srdcem, a se vší silou, Hospodin Bůh, který tě stvořil.“
křesťanská víra ve vzkříšení mrtvých byla kamenem úrazu pro Marka Aurelia v jeho meditacích a pro mnoho Řeků. Justin tvrdí, že stejně jako lidé mohou být produkováni z malé kapky v lůně ,tak i těla lidí “ poté, co byla rozpuštěna, a jako semena zasazená do země, mohou v Božím stanoveném čase znovu vstát a nasadit neporušitelná těla.“Jak řekl Kristus,“ co je nemožné s lidmi, je možné s Bohem.“
Justin cituje mnoho známých veršů předpovídajících Krista, jako je Izaiáš předpovídající Panenské narození Ježíše a proroctví událostí Ukřižování v Žalmu 22. Justin má mnoho krásných kapitol o Izaiáši, doporučujeme vám je objevit sami. Budeme komentovat zajímavá a méně známá proroctví, přinejmenším moderním křesťanům.
Justin vidí v Jákobově smrtelné posteli požehnání svého syna Judy proroctví o příchodu Krista:
žezlo se neodchýlí od Judy,
ani hůl vládce mezi nohama,
, dokud mu nepřijde Hold;
a poslušnost národů je jeho.
vázání hříbě na vinnou révu
a oslí hříbě na vybranou révu,
Pere své roucho ve víně
a roucho v krvi hroznů.
žezlo je předpovězený příchod Krista zákonodárce, který bude jezdit hříbě do Jeruzaléma před Pesachem, a “ mytí jeho roucha v krvi hroznů předpovídá vášeň, kterou bude snášet, čištění krví těch, kteří v Něj věří.“
rané církevní otcové učí, že kdykoli božstvo mluví v Oidově zákoně, že je to Kristus, Logos, Boží slovo, které mluví jako Bůh. Časné příklady této víry vidíme v St Justin, který nám říká, že „když Mojžíš byl nařízen jít dolů do Egypta a vyvést lid Izraelitů, zatímco on se staral stáda Jethro, jeho strýc z matčiny strany, v zemi Arábie, náš Kristus mluvil s ním pod zjevením ohně z keře, a řekl,“ Sundej si boty, a přiblížit se slyšet.““Přijal mocnou moc od Krista, který s ním mluvil ve vzhledu ohně, a sestoupil a vyvedl lid, když udělal velké a úžasné činy.“
Justin obsahuje jeden z prvních popisů křtu a eucharistie. Když noví křesťané přijdou k „věří, že to, co učíme a říkáme, je pravda, a zavazují se podle toho žít, jsou instruováni, aby se modlili a prosili Boha půstem, za odpuštění svých minulých hříchů, modlíme se a postíme se s nimi“ v přípravě na křest ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Odplavování hříchů v křtu se nazývá osvětlení, protože ti, kteří se učí pravdu“, jsou osvětleni ve svém chápání.“Tato pasáž je zmiňována v katolickém katechismu, CCC 1216.
pouze ti, kteří byli pokřtěni, se mohou účastnit Eucharistie, “ masa a krve toho Ježíše, který byl stvořen tělem.“Poté, co je chléb a víno distribuováno, je převzata sbírka:“ dobře-dělat, a ochotný, dát to, co každý považuje za vhodné; a to, co je shromážděno, je uloženo u předsedajícího staršího, který se stará o sirotky a vdovy a nemocné a potřebné a uvězněné a cizince mezi námi.“Tyto pasáže jsou zmiňovány v katolickém katechismu, CCC 1351 a 1355.
k jeho první omluvě je připojena epištola Marka Aurelia římskému senátu, kde císař vypráví zázrak na kampani, kde se římská armáda ocitla v zoufalé úžině ve svých kampaních proti německým barbarům, kteří ohrožovali hranice říše. Císař se modlil k pohanským bohům za vysvobození, a když se dozvěděl, že mnozí z jeho vojáků byli křesťané, požádal, aby se modlili také ke svému Bohu. Tato epištola nám říká o těchto křesťanech, jak “ začali bitvu, ne přípravou zbraní, ani zbraně, ani polnice; taková příprava je pro ně nenávistná, kvůli Bohu, o kterém nesou ve svém svědomí.“
i poté, co se císaři stali křesťanskými císaři po Konstantinovi, raná církev vždy považovala vojenskou službu za nutné zlo, raná církev vždy považovala krveprolití za odporné a vyžadovala, aby všichni vojáci, kteří prolévali krev v bitvě, museli podstoupit mnoho let pokání, než jim bylo umožněno účastnit se Eucharistie, což je praxe, která se dnes nedodržuje a která nám umožňuje pochopit tento komentář v epištole.
epištola pokračuje, okamžitě, když se křesťané “ vrhli na zem, aby se modlili ke svému Bohu, voda vylila z osvěžující studené vody, ale na jejich nepřátele padl ohnivý zvadlý krupobití. A okamžitě jsme poznali přítomnost Boha po této modlitbě, Boha neporazitelného a nezničitelného.“
dokonce i Protestantský učenec sestavující tuto práci v pozdních poznámkách pod čarou 1800 je tento list jako “ falešný, bezpochyby, ale literatura předmětu je velmi bohatá.“Moderní učenci bezpochyby souhlasí. To, co nám tato připojená epištola říká, je, že mnoho prvních křesťanů chtělo věřit, že tato epištola od Marka Aurelia byla autentická, což je o to pozoruhodnější, že jeho spisy, meditace, byl ve starověkém světě do značné míry neznámý. V mém blogu o Marku Aureliovi diskutujeme o tom, zda byl aktivním pronásledovatelem křesťanů. Možná nebyl.
St Justin Martyr Blog 2 http://www.seekingvirtueandwisdom.com/justin-martyr-second-apology-and-socrates/
Chadwick, „Raná historie Církve,“ kapitola o Justinovi a Irenaeusovi, str. 75-76
mučednictví svatých mučedníků, in ante-Nicene Fathers, Volume 2, translated by Rev M Dobs (Boston: Hendrickson Publishers, 1994, first published 1885), PP.305-306.
St Justin Martyr, „první omluva Justina,“ In the ante-Nicene Fathers, Volume 2, translated by Alexander Roberts and James Donaldson, Chapter II, p. 163.
St Justin Martyr, „první omluva Justina“, Kapitola V, s. 164.
St Justin Martyr, „první omluva Justina“, Kapitola XV, s. 167-168.
St Justin Martyr, „první omluva Justina“, Kapitola XV, s. 168.
St Justin Martyr, „první omluva Justina“, Kapitola XIX, s. 169.
https://www.biblegateway.com/passage/?search=genesis+49%3A10-11&version=NRSVCE
St Justin Martyr, „první omluva Justina“, Kapitola XXXII, s. 173.
St Justin Martyr, „první omluva Justina,“ Kapitola LXII-LXIII, s. 184.
St Justin Martyr, „první omluva Justina“, Kapitola LXI, s. 183.
St Justin Martyr, „první omluva Justina“, Kapitola LXVI, s. 185.
St Justin Martyr, „první omluva Justina,“ Kapitola LXVII, s. 186.
Svatý Justin mučedník, „list Marka Aurelia Senátu, připojený k „první omluvě Justina“, s. 187.
