ráno 5. Prosince 2014 byla obhájkyně lidských práv a investigativní novinářka paní Khadija Ismail předvolána k výslechu v zastupitelstvu města Baku. Když dorazila na státní zastupitelství, byla zadržena a informována, že státní zástupce vydal příkaz k jejímu zatčení na základě obvinění z pokusu o sebevraždu (článek 125 ázerbájdžánského trestního zákoníku).
ten večer rozhodl Okresní soud v Sabailu o zatčení a zadržení obránce lidských práv na dva měsíce čekající na soud. Následující den, 6. Prosince 2014, byla převezena do Vazební věznice Kurdakhany na okraji Baku. Její právník se odvolal proti vazbě, a odvolací jednání je naplánováno na 11 prosinec u odvolacího soudu v Baku.
dne 5. Prosince 2014 byl právník Khadija Ismail nucen podepsat dohodu o mlčenlivosti. Její trestní případ však později okomentovalo Generální prokuratura. Podle úřadů ochránce lidských práv údajně řídil novináře pana Turala Mustafaeva, aby se pokusil spáchat sebevraždu tím, že ho v březnu 2014 vyhodil z rozhlasové stanice a „vyvíjel na něj tlak“. Podle Generální prokuratury se Tural Mustafaev dne 20. října 2014 pokusil vzít svůj vlastní život. Přežil a později podal stížnost proti Khadiji Ismailovi na generální prokuraturu. Podle lidí, kteří Turala Mustafajeva osobně znali, však Khadija Ismail neměl žádnou souvislost s jeho pokusem o sebevraždu.
dne 6. Prosince 2014, den po zatčení Khadije Ismaila, provedlo asi patnáct policistů z policie a Generální prokuratury prohlídku jejího domu a zabavilo 58 DVD disků, modem a vizitky. Pokud bude shledán vinným z toho, že způsobil, že se osoba pokusila o sebevraždu, mohl by obránce lidských práv čelit až sedmi letům vězení.
zatčení Khadije Ismaila následuje po prohlášení vedoucího Ázerbájdžánské prezidentské administrativy Ramize Mehdijeva ze dne 4. Prosince 2014, kdy nevládní skupiny v zemi označil za „pátou kolonu“ a přímo obvinil Khadiji Ismaila ze zrady.
začátkem tohoto roku, 18. února 2014, byla Khadija Ismailová předvolána na Ázerbájdžánskou generální prokuraturu jako svědkyně, aby vydala prohlášení v souvislosti s „odhalením státního tajemství“ poté, co zveřejnila na Facebook dokument o ázerbájdžánských tajných službách, které rekrutují opozičního aktivistu jako „informátora“. Následně údajný „informátor“ podal proti Khadiji Ismailové občanskoprávní žalobu a obvinil ji z pomluvy. Dne 9. října 2014 začal proces s ochráncem lidských práv u okresního soudu Binagadi v Baku. Khadija Ismailová u soudu uvedla, že dokument, který zveřejnila na Facebook, nezmiňuje jméno žalobce a neexistují žádné důkazy o opaku. V době psaní nebyl soud uzavřen.
dne 10. Června 2014 nařídil Okresní soud Binagadi Khadiji Ismailové vykonat 220 hodin veřejné služby za údajné organizování nepovoleného protestu v Baku. Pokojnou demonstraci, která se konala 26. ledna 2013, rozehnala policie, která k ovládání davů použila gumové obušky. Tři demonstranti byli zatčeni a patnáct dalších dostalo pokutu. Khadija Ismail se proti rozhodnutí soudu odvolal, ale 15. srpna 2014 odvolací soud v Baku potvrdil předchozí verdikt.
dne 5. září 2014 byl obránce lidských práv zadržen na dvě hodiny na letišti v Baku při cestě z konference OBSE konané v Tbilisi. Pohraniční stráž prohledala její osobní věci a dočasně jí zabavila věci, včetně peněz a kreditních karet. Dne 5. října 2014 byla na pět hodin zadržena na letišti v Baku, když se vracela ze Štrasburku, kde se setkala s představiteli Rady Evropy, aby projednala probíhající zásahy proti občanské společnosti v Ázerbájdžánu. Dne 12. října 2014 bylo Khadiji Ismailovi zabráněno opustit Ázerbájdžán kvůli rozhodnutí generálního prokurátora. Pro tento zákaz cestování nebyl uveden žádný důvod. Dne 18. Listopadu 2014 se ochránkyně lidských práv znovu pokusila opustit zemi, aby se zúčastnila slyšení Kongresu USA v Helsinkách o korupci v zemích OBSE, ale byla zastavena na letišti, opět bez jasného vysvětlení.
