v roce 2011 rezignoval Khavari ze své pozice v Bank Melli uprostřed obvinění z účasti na íránském skandálu zpronevěry ve výši zhruba 2.6 miliardy dolarů. Skandál zahrnoval použití padělaných dokumentů k podvodnému nákupu aktiv, která zahrnovala významné státní společnosti; Bank Melli, kterou Khavari vedl jako předseda představenstva a generální ředitel, byl obviněn z usnadňování podvodných plateb. Khavari krátce poté odešel do Velké Británie, aby se zúčastnil schůzky v Lloyd Bank a oznámil svou rezignaci faxem íránským úředníkům v úterý 27. září 2011.
Khavari ve svém rezignačním dopise uvedl jako zdroj podvodu jinou banku a tvrdil, že rezignuje, aby „respektoval veřejné mínění“, podle Bloombergu.
na konci září 2011 se přestěhoval do Kanady, kde má občanství. Toronto property records v Khavariho jménu se datují do roku 2001, kdy si vzal hypotéku na nemovitost 615 000 dolarů na Elmwood Ave., v severním Yorku. Najednou, Khavari vlastnil společnost se sídlem v Torontu s názvem Soaring Properties. Ve snaze chránit svůj kapitál před zabavením, Khavari investoval do nemovitostí v Torontu tím, že dal peníze svým synům, Khashayar a Ardavan. Podepsal také svůj dům za 3 miliony dolarů v Bridle Path v Torontu na svou dceru, Parandis Khavari, a přenesli své další dva domy na paní. I přes četné žádosti íránské policie kanadské úřady Khavarího nevydaly. Pokud bude Íránský soudní systém usvědčen, může mu hrozit trest smrti.
31. října 2011 vyzval poslanec Dolní sněmovny Kanady Irwin Cotler k vyšetřování toho, jak se stal kanadským občanem.
v 2016 Bloomberg oznámil, že Khavari a jeho synové byli aktivní v Torontu trhu s nemovitostmi i po skandálu a od 2012 na 2016 rodina koupila nejméně $ 12.1-milionů v hodnotě nemovitostí pod různými jmény a právnickými osobami. Navíc jsou zodpovědní za zhruba 11 milionů dolarů z 10 různých hypoték.
mnoho společností a institucí, s nimiž byl Khavari spojen, jako je Bank Sepah a později Bank Melli, bylo od roku 2007 sankcionováno Radou bezpečnosti OSN a mezinárodním společenstvím. Rada bezpečnosti OSN umístila banku Sepah na černou listinu podle rezoluce 1747 a omezila Melli podle rezoluce 1803. Podle bezpečnostního experta Avi Jorische Khavari porušuje předpisy o zvláštních ekonomických opatřeních (Írán) za to, že pracoval a poskytoval finanční služby jménem určeného kanadského subjektu. Khavari je také v rozporu s kanadským protiteroristickým zákonem, spolu s částí II. 1 trestního zákoníku (§83.05). Navíc podle § 83.05 mají kanadské orgány právo zmrazit Khavariho majetek. Od roku 2016 však Khavari nebyl podroben žádnému zmrazení aktiv nebo vyšetřování kanadskými orgány.
